Kodaňská interpretace

počátkem 20 století začaly fyzikové pronikat do taju atomů těch nejmenších stavebních částic mikrosvěta Byl to ale úplně nový svět který zpochybňoval všechny jejich dosavadní poznatky Dánský fyzik Nils Bor vysvětlil co je to paradoxní kvantová realita zdůraznil že při pozorování mikrosvěta nemůžeme ignorovat vliv metody jakou měření Provádíme dokonce řekl že nikdy nemůžeme vědět jaká příroda ve skutečnosti je tento názor ale vyprovokoval opozici dokonce ani jeho přítel Albert Einstein jej nebyl schopen akceptovat Einstein řekl že Fyzika je pokusem o to jak poznat realitu podle toho co si o ní myslíme nezávisle na tom co pozorujeme člověk se

může jen ptát co se při měření děje já bych dodal proč by měla příroda záviset na tom jestli ji měříme nebo ne bude tu nezávisle na nás zajímavé je jak to vlastně probíhá Borova filozofie byla sporná od samého začátku Stala se známou jako Kodaňská interpretace Spektrum uvádí Kodaňská teorie B byl nepochybně jeden z největších filozofů 20 století pronikl do podstaty toho co ječn co o ní můžeme říct co je možno ovlivnit Co je reálné to je jistě úžasný úspěch a dodnes není plně doceněn fyzikové ve Vídni zkoušeli extrémní důsledky Borovy kvantové teorie v tunelu 30

m pod dunajem části 30 Met od sebe spolu reagovaly jako by byly přímo spojené vědci chtěli tento jev využít pro počítače částic Albertu Einsteinovi se tyto přímé spojitosti nelíbily popsal je jako strašení na dálku do samého konce tvrdil že s borovou teorií když nepopisuje nezávislou realitu není něco v pořádku je to interpretace kterou používáme pro všechny praktické výpočty něco jiného je když o tom budeme přemýšlet hlouběji Domnívám se že kvůli nesouladu mezi interpretací SK Kodaně to je mezi tím co studujeme a co si myslíme nemůžeme zjistit co je reálné a co není v roce 1927

se přední světoví fyzikové setkali na kongresu v Bruselu ve vědě se vyskytlo dilema přírodu je možno popsat dvěma neslučitelnými pojmy částicemi a vlněním klasická fyzika popisuje světlo jako vlnění v roce 1803 provedl Thomas Young známý pokus na dvoj štěrbině po proniknutí světla dvojitou štěrbinou se na stínítku objeví interferenční čáry interferenci je možno vysvětlit vlnovou povahou světla v některých místech se vlny zesilují a objeví se čáry jinde se navzájem ruší a nezaznamenáme nic interferenci můžeme také pozorovat na vodě když se vlny setkají v roce 1905 se ale Toto vysvětlení podstaty světla komplikovalo Einstein ukázal že světlo

můžeme chápat jako částice zvané fotony Ukázalo se že totéž platí i pro hmotu borův model atomu z roku 1913 používá k popisu jádra částice obklopené obíhajícím elektrony ve 20 letech byly ale provedeny experimenty které ukázaly že i na elektrony se můžeme dívat jako na vlnění když prošly jak popsat přírodu tak odlišnými pojmy jako jsou částice a vlny odpověď nilse B na tuto hádanku fyziky šokovala to co vidíme není samotná příroda ale příroda ovlivněná metodou měření není to příroda jako taková Bore to vysvětlil na pokuse s dvojtě vinou zde vychází jednotlivé elektrony ze stejného zdroje mohou

projít jednou ze štěrbin na druhé straně se zachycují na fotografickou desku je přijatelné se na elektron dívat jako na částici která prošla jednou ze štěrbin to ale neodpovídá druhé možnosti když obě štěrbiny otevřeme pak se pomalu objeví interferenční obrazec jediný JM vysvětlením pak je že každý elektron musel štěrbinami projít jako vlnění které interferovat teorie se nazývá dualita dvojakost vlna částice elektron byl ovlivněn dvěma úplně odlišnými experimenty Boh řekl že podle druhu experimentu můžeme pokaždé pozorovat jen Jednu vlastnost světlo se chová Buď jako částice nebo jako vlnění a pak řekl něco velmi důležitého všechny jevy dohromady

pozorované v různých podmínkách úplně vyčerpávají naše znalosti o přírodě není to tedy jedno nebo druhé ale jedno v druhém a každou vlastnost pozorujeme v jiné situaci mnozí fyzikové byli důsledky této teorie zneklidněni Albert Einstein byl úplně vyveden z míry nechte je ať si tomu věří můj vnitřní hlas mi říká že to pořád ještě není to pravé rakouský fyzik Singer vykřikoval že Bor se chce každého problému hned zbavit myslím že jste se mě měl raději zeptat Domnívám se že tento neformální způsob 17 listopadu 1962 se B sešel s několika kolegy a s filozofem Thomasem ke vzpomíná

na svou hádku s einsteinem vzpomínám si že když jsem se poprvé setkal s einsteinem Bylo to v roce 1920 v Berlíně tak jsem mu řekl jestli si myslí že by mohl přesvědčit německou policii aby vlnovou teorii světla zakázala Samozřejmě že to bylo v přátelském duchu ale šlo o to že pomocí částic i vlnění se z toho problému nedostaneme Proto je moc pěkné že existuje komplementární vzájemně se doplňující popis rok před kongresem v brusselu přišel schreder s rovnicí popisující kvantovou fyziku pomocí vlnění doufal že pomocí vlnění se dá všechno vysvětlit Bore ho ihned pozval do black

dams Heisenberg borův nejbližší spolupracovník vzpomíná na toto setkání takto i když byl Bor velmi zdvořilý a uvážlivý pokud jde o diskusi základních otázek dokázal až fanaticky trvat na tom aby se všechny argumenty předkládaly naprosto srozumitelně Bor byl rozčilený a nešťastný a říkal mu musíte to pochopit A tak pořád dokola shing na tom nebyl zrovna nejlépe měl chřipku a celý týden strávil v posteli ale B i tak nenechal nic vysvětlit Bor byl tak rozčílený že tomu nešťastnému nemocnému muži pořád vykládal svou teorii a snažil se ho přesvědčit bylo jasné že se mu to nepodařilo schreder zůstával

po celý život realistou říkal že s kvantovou mechanikou nechce mít nic společného Pokud v ní zůstanou ty poskakující kuličky ta kvanta ta nahodilost mu nelíbila Bor si velice vážil shredding grova příspěvku ke kvantové fyzice ale zároveň trval na tom že částicový model je stále nutný přece ste ty jednotlivé částice viděli na fotografické desce Bor vysvětloval Scheringer rovnici jinak vlny nejsou skutečné rovnice jen využívá vlnový model k vysvětlení toho co by se pravděpodob sto ukazuje že se elektron potenciálně může než je zaregistrován vyskytovat na více místech v prostoru Jakmile je zaznamenán jako tečka ostatní možnosti zmizí

singerova rovnice se stala matematickým základem kvantové mechaniky i když není obrázkem toho co se ve skutečnosti děje Stala se základním kamenem moderní elektroniky Člověk si musí uvědomit že než bř svou prací byla kvantová mechanika záhadou nikdo vlastně nevěděl jak využít výpočet vlnových funkcí k provedení experimentů užitím kodaňské interpretace můžeme provést výpočty a experimenty na kterých bychom se všichni shodli vysvětlení filozofické podstaty není zřejmě v tomto případě uspokojivé Borova komplementárně lala na Einsteina velký dojem zredukoval dualitu částice vlna na otázku vlivu měřících přístrojů na tomto Sol kongresu se fyzikové setkali v hotelu u snídaně Einstein navrhl

experiment pozorovat vlnové i částicové vlastnosti současně tvrdil že musí být možné zjistit kterou elektron prošel Einstein se domníval že to bude možné měřením dávek energie při průchodu částice jednou ze štěrbin Heisenberg vzpomínal že během kongresu a hlavně o přestávkách se mladí fyzikové pokoušeli analyzovat einsteinovu výzvu k večeru měl Bor připravenu úplnou analýzu zamýšleného experimentu a u večeře ji Einsteinovi ukázal B pokus zamítl provést tento pokus by znamenalo zavěsit desku na pružinu abychom zjistili O kolik se posunula pokus by nám umožnil změřit kterou štěrbinou elektron prošel ale zároveň by došlo k něčemu dalšímu jakmile by sebou

destička trhla interferenční čáry by zmizely a proto by tímto způsobem vlnové vlastnosti měřit nešlo Bore to uzavřel tím že při pokusu by průchod elektronů měřit nešlo když se vrátíme k pokusu s dvojštítník znehodnotilo když bychom chtěli ověřit že elektrony projdou jako částice nebo že mají vlnové vlastnosti když jsou obě štěrbiny otevřené Je to velmi ošidné určitém okamžiku se musíte zastavit a říci si že hlouběji se příroda poznat nedá Einstein se ale vždy pídil po přesných formulacích Co je to princip Duality mohl byste to vysvětlit Taky se mu to řekl ale nelíbilo se mu to Einsteinovi

se to nelíbilo víte celá ta záležitost s einsteinem je pro mě těžká protože protože byl hodně kritický ale já jsem si byl jistý že se úplně v každém bodě mílí a to se mu nelíbilo ve 20 letech vyvrátil B během diskusí s einsteinem všechny jeho námitky Einstein byl nucen přiznat že je možno bez logických námitek věřit v kvantovou mechaniku ale spokojený nebyl bylo to proti jeho vědeckým instinktům od dob newtona se svět popisoval na základě příčiny a následku a možnosti události předpovídat kvantová mechanika není nic jiného než matematická pravděpodobnost toho co můžeme v okamžiku měření

zjistit Einstein řekl že kdyby to tak bylo tak by raději pracoval někde v herně a ne jako vědec v podstatě Souhlasím s jeho názorem v této práci to je že existuje vnější svět který je nutno nějak popsat nemůžeme přijmout bů názor že na úrovni částic realita neexistuje nevím jistě jestli myslel že neexistuje nebo že jen nevíme jak j popsat měl říci nepoužívejte kvantové formulace k popisu toho co na kvantové úrovni neplatí Einstein možná řekl nepoužívejte kvantové formulace protože si myslel že se objeví nějaké jiné lepší byl ale pevně přesvědčen že na úrovni částic existuje skutečný

svět že tam existuje realita a nedá se to popřít Boh se domníval že pozorovatel vědec měřící přístroj mají popisovat starou newtonovskou metodou klasické fyziky kdežto elektrony a atomy a tak dále pomocí kvantové mechaniky a taky tak se na ně z praktického hlediska díváme protože měřící přístroje a fyzikové jsou ve srovnání s atomy velcí A dají se newtonovskou mechanikou dobře popsat ze zásady tedy akceptujeme tento dualismus že existuje kvantová mechanika pro elektrony a klasická mechanika pro nás musí tu ale být ta stejná fyzika pro pro všechno podle všeho je touto fyzikou kvantová fyzika v jistém smyslu

se Kinská interpretace stává pro některé lidi během let stále méně důležitou částečně proto že se o ní už moc nemluví podle mého názoru To byla ta nejhlubší interpretace za mnoho let je nejjasnější nepoužívá žádné pojmy které se nedají dokázat pozorováním nebo pokusy je to tedy jedna z nejlepších interpretací Domnívám se že nepoužívání koncepce lze přímo ověřit je velkým přínosem jakékoliv interpretace na světě Institut pro experimentální fyziku ve Vídni je Důležitým centrem kvantové mechaniky Co dostanu když ty výsledky vynásobím a tato operace Anton cinger se dnes zabývá dvěma otázkami můžeme pozorovat dualitu vlna částice i u

Velkých předmětů když ano Jak to že v běžném životě nic takového nevidíme v denním životě nepozorujeme kvantové vlastnosti předmětu protože se V daném Prostředí neprojeví je tu světlo teplota a tak dále všechny ty překážky kvantového stavu to je Hlavní důvod proč tento jev nepozorujeme Museli bychom což se snadno řekne ale experimentálně je to těžké předměty izolovat od okolí a pak bychom kvantově interferenční jevy mohli pozorovat Anton cinger prováděl testy zda velké předměty když jsou izolovány od okolí vykazují dualitu vlna částice prováděl pokus na dvojtě s molekulami o více než 100 atomech aby zjistil jestli i

tak vel molekuly mají vlnové vlastnosti experiment Jasně ukázal interferenční obrazec na grafu je vidět jak se interferenční čáry tvoří snažíme se posunout měření kvantových vlastností ke stále větším předmětům dnešním záznamu to jsou makromolekuly složené z více než 100 atomů vydrží vysoké teploty je v nich například Celá řada propojených cyklů z nichž vyčnívají další atomové řetězce a podobně velmi důležité je že se tak dozvídáme něco o koherenci jde o proces ve kterém molekuly mou kvantovou koherenci to je schopnost vykazovat interferenční obrazce vzhledem ke spřažení s okolím vzhledem k rušení ze strany okolního prostředí v roce 1927

předvedl Bor Einsteinovi že není možno zároveň pozorovat částicové i vlnové vlastnosti když se pokusíme měřit dráhu elektronu interference zmizí Anton cinger dokázal přechod od částice k vlnovým vlastnostem ve svém novém pokusu s velkými molekulami před emitování byly makromolekuly postupně zahřívány až na 3000 stup cel během pokusu emitují záření které je spojuje s okolím pak interference zmizí a chovají se pouze jako částice Tento graf ukazuje že se vzrůstem teploty vlnové chování postupně mizí během experimentu můžeme koherenci řídit tím že měníme teplotu molekul tak se můžeme dozvědět jak se budou chovat i větší systémy než ten který

máme teď dá se očekávat že koherence bude problémem pro předměty velké jako viry tím jsme si jisti Je to velmi pravděpodobné i pro větší předměty 4 května 1935 otiskl New York Times spor mezi einsteinem a borem Einstein napadá kvantovou teorii může být kvantově mechanický popis fyzikální reality považován za kompletní Einstein v prinest se nemíní vzdát toho že jsme schopni popsat přírodu jako realitu nezávislou na způsobu měření v článku ve physical review který napsal se svými spolupracovníky podolským a renem vyzval Einstein Borak odpovědi ptají se v něm zda je kvantová mechanika úplným popisem přírody v myšlenkovém

pokuse se dvě částice ze stejného zdroje cestou oddělí podle kvantové mechaniky je možné měřením vlastností jedné částice popsat vlastnosti i té druhé Einstein se vychytrale ptá jli tomu tak tak je možno popsat nezávislou realitu konkrétně vlastnosti té druhé částice pravým účelem myšlenkového experimentu bylo ukázat Paradox použitím stejného příkladu musí Kodaňská interpretace znamenat že tyto dvě částice původně žádné vlastnosti neměly vzniknou jen tehdy když Provádíme měření v podstatě se ta druhá částice mohla pohybovat v prostoru a čase na velkou vzdálenost rodn se měřit tuto částici a zjistíte že má záporný Spin ihned Víte že ta druhá

někde tady má kladný Spin to právě Einsteinovi vrtalo hlavou předmět který se takto pohyboval musel mít to čemu on říkal elementární realita musel být v určitém stavu žádný jiný stav se nevyvinul musel ho mít protože jsme naměřili tohle ale več osti ke změně stavu došlo protože v té vzdálenosti musel být stav předmětu jiný a to bylo pro Einsteina velmi zneklidňující pro Einsteina to bylo něco naprosto protikladného ke klasickému názoru na příčinu a následek znamenalo to že žádná událost nemůže mít vliv nikde jinde ve vesmíru současně části vesmíru jsou spojeny účinky nebo signály které se nemohou

pohybovat rychleji než světlo a a jejich původ se dá vždy vystopovat zpátky k určitému zdroji Einstein řekl že všechno má své místní příčiny v Black dums Way v Kodani byl Einsteinův článek pro bohra velkým překvapením borův asistent vzpomíná Bor sotva slyšel Co mu na Einsteinovy argumenty říkám přestal s prací kterou se právě zabýval takové nedorozumění musel ihned vyřídit byl vzrušený a okamžitě začal diktovat odpověď ale brzy zaváhal a řekl že to nemá cenu že to začneme celé znovu a perfektně to vysvětlíme chvíli jsme pokračovali a stále více nás udivovala dokonalost argumentu Bor toho nakonec nechal

a řekl že se na to musí vyspat ráno pokračoval v odpovědi ale změnil tón když jsem poznamenal že je ten den mírnější Usmál se a řekl že to jen ukazuje že už tomu začínáme rozumět Bor v odpovědi nevynechal ani Einsteinův Paradox na ty dvě částice by se mělo pohlížet jako na jeden systém napsal máme tu co dělat s jedinečností která je klasické fyzice úplně cizí Určitě je to úplně proti zdravému rozumu mít někde na jednom konci vesmíru částici která nějakým způsobem souvisí s částicí na jiném konci vesmíru vy měříte a znemožníte tím měření té druhé

částice když se na to díváte střízlivě tak je to směšné ale taková už je věda V teorii relativity jsou také absurdní věci podobně ve vysoké matematice A musíme je akceptovat Tak proč neakceptovat to jak se chová vesmír Interview s nilsem v roce 1962 nemyslíte si že Tento článek také značně přispěl k objasnění vaší terminologie Ano to je pravda protože tento problém je určitě něco co vlastně ani problémem není chci tím říci že na celé té myšlence nic není Když do ní proniknete možná vám připadá že to říkám až moc zjednodušeně ale je to pravda a

pokud jde o podolského Tak trochu si myslím ale je to něco co je pro kvantovou mechaniku typické člověk nemůže znát všechny paradoxy ale když na ně narazíte Dají se vyřešit v roce 1935 napsal schreder O einsteinově podolského a renov paradoxu Všichni kdo jsou přesvědčeni o správnosti kodaňské interpretace si myslí že je to evidentní ale nikdy jsem neuměl vysvětlit proč je všechno Tak jasné Einstein poznamenal je pro mě těžké pochopit co Bůh zamýšlí ale těžko hází kostkou nebo používá telepatii současná situace v kvantové mechanice v roce 1935 se objevil singerův článek o současné situaci v kvantové

mechanice spojení dvou částic u kterých Einstein objevil zajímavý filozofický příklad bylo nazváno kvantovou propletenost v němčině tento výraz znamená takto pevné spojení zatímco anglický překlad znamená poněkud zamotané spojení asi jako u špaget německý výraz se mi líbí víc jde o jasnější spojení částic schrodinger uvádí že kvantová propletenost je koncepce kde pojem síla úplně ztrácí svůj klasický výklad ve Vídni zkoušel Anton zeilinger Hranice paradoxu kvantové mechaniky v tunelu pod dunajem bylo u fotonů svět částic dosaženo propleten na vzdálenost 600 m polarizace fotonů se dá měřit Znamená to že světlo osciluje v daném směru filtr propouští pouze

fotony oscilující v určitém směru z jednoduchého zdroje vychází dvojice elektronů při pokusu nastává zajímavá shoda fotony vždy procházejí filtry s navzájem kolmou polarizací jsouli filtry otočeny rovnoběžně fotony nikdy neprojdou současně v těchto experimentech sledujeme jedinou vlastnost polarizaci to jest jak osciluje elektrické pole fotonu dva fotony které vychází ze zdroje polarizované nejsou ale když měříme jeden víme že ten druhý kmitá opačně Takhle se tu projevuje kvantová propletenost během experimentu se měří tisíce párů fotonů jednoznačně se prokázalo že polarizace předem neexistuje Jak řekl Boh obě í se teprve když fotony měříme i když jsou v tunelu pod

dunajem 600 m od sebe Bor strávil celý svůj život prací na definování kvant mechaniky je známo že jeho články jsou obtížně srozumitelné při einsteinově jubileu V roce 1949 komentoval svou vlastní odpověď na článek Einsteina podolského a rosena teď vidím jak neefektivně jsem se vyjádřil muselo být těžké se v mých argumentech vyznat v roce 1935 řekl ke kvantové propletení že ty dvě částice se samozřejmě nijak mechanicky neovlivňují je to vliv za zcela určit podmínek které definují možné předpovědi týkající se budoucího chování systému způsob jakým Bor psal je velmi obtížný na pochopení ve svých nákresech se snažil

o přesný matematický popis něco napsal a pak to změnil a to i několikrát jeho styl postrádal tu spontánnost která by tam měla být a proto bylo tak složité sledovat jak to vlastně myslí existují o tom vtipy Vzpomínám si například na přednášku Rudolfa payes velkého fyzika mluvil o NSU borovi a některých jeho počátečních rukopisech o slavných borových pracích tehdy řekl když se díváte na některý jeho Ranný rukopis je jasné že na něm Bore neustále pracoval a bylo nakonec čím dál méně jasné o čem to je z tohoto příkladu vyplývá že pravda a srozumitelnost spolu souvisí Čím

víc se snažíte dokázat že něco platí tím je to nakonec méně srozumitelné Bor si dával pozor na to jaký jazyk k popisu kvantových jevů používá odmítal názor že existuje jistý žargon kvantové fyziky který nedává smysl při komunikaci mezi fyziky se používá hovorový jazyk kde jsou běžné výrazy jako částice a vlny ale jak Bor zdůrazňoval vždy v kontextu daného experimentu některé věci se dají velmi dobře pochopit když se díváte na obrázek který byl součástí jeho práce je na něm vidět celé zařízení včetně šroubů a tak dále To je pro klasický popis velmi vhodné tato štěrbina je

zde tahle je tam a podobně B tu ale například ne dráhy paprsk Protože to není něco o čem budeme přímo mluvit dráhy částic jsou jen představou kterou si vytvoříme na základě pozorování není to něco co bychom za daných okolností měli použít a proto je lepší to tam vůbec nekreslí to co všichni fyzikové oceňují bylo použití bé jazyka Boh se domníval že bychom jiný jazyk používat neměli Dokonce se vyjádřil tak že i Bůh kdyby viděl do přírody hlouběji než my tak by nebyl schopen popsat co vidí protože by se musel vyjadřovat běžným jazykem Basel haly se

jako fyzik velmi zajímal o alternativní interpretaci kvantové mechaniky v roce 1952 napsal mladý fyzik v princetonu David B učebnici kvantové fyziky během psaní se divil Proč kvantová mechanika nepopisuje nezávislou realitu rozhodl se že přijde s alternativním vysvětlením tak jako Einstein popisuje bom přírodu takovou jaká je Ale tvrdí že některé efekty Nelze chápat místně bom nazval toto hledisko implikátní řádem náš běžný klasický pohled na svět je ten že je složený z části obraz který nám poskytuje implikátní řád je cesta kterou bychom se neměli ubít Pak je tu pohled na svět který říká že Důležitý je celek

jako pozadí ze kterého vystupují jednotlivé části tyto části nelze od pozadí oddělit protože by pak neměly vlastnosti které mají nyní dále existuje úplně jiný názor na svět když se jej snažíme analyzovat jako jednotlivé nezávislé části se vzájemnou interakcí nebudou tyto části vzájemně skloubeny a poskytnou nám jen zlomky informací které by byly velmi znepokojivé řešením problému pak jen vytváříme další problémy které už jsme předtím vyřešili protože nerozpoznáme obecný princip celku v pozadí Basel Hay byl celá léta kterou Bor popsal ve své odpovědi Einsteinovi podolskému a renovi mezi těmito dvěma vzdálenými částicemi se nejedná o mechanickou vazbu

jde spíše o vliv který vzniká v experimentálních podmínkách já se vždycky ptám co B tím vlivem Myslel David B měl vysvětlení pro vliv mezi částicemi o kterém Boh mluvil k vysvětlení vlivu na dálku zavedl nový druh pole známého jako kvantový potenciál bom zjistil že zatím je takzvaný kvantový potenciál ten tyto dvě částice fakticky spojuje a to způsobem kterým se to pak jeví kvantový potenciál je způsob jakým David B vysvětluje kvantov propletenost Existuje v prostoru a dvě oddělené částice přímo spojuje jejich vzájemná soudržnost Je dána vlivem kvantového potenciálu v okamžiku měření bů výzkum kvantové propleteni byl

velmi důležitý v 50 letech začali fyzikové tento jev prakticky zkoušet zmizí propletenost se vzrůstající vzdáleností David byl pionýrem který posunul detektory do vzdálenosti 6 m pak se chtěl odvážit až do 23 m v jednom velmi pěkném experimentu byly ve vzdálenosti 12 m a od té doby je myslím rekordem 41 km a možná že to jde ještě dál Podle mě se u bovy interpretace vyskytují dva problémy jestliže měříte v tomto místě pak se kvantový potenciál na druhé straně mění okamžitě bezčasové prodlevy to je vlastnost kterou fyzikové nemají rádi potenciál se šíří nekonečně rychle druhý důvod je

menší Ale i tak dostaneme stejný výsledek jako u kodaňské interpretace není tu žádný rozdíl jedině že to umožňuje zachovat starý pojem momentu a to je celý výsledek nové teorie jmenovitě kvantového potenciálu jehož existence se ani nedá přímo dokázat tak k čemu to vlastně bylo hlavní námitkou vůči kvantovému potenciálu je to že ho nikdo neviděl odvážil Jsem se říci a viděl někdo gravitační pole podstatou potenciálu pole je to že odhaluje svou přítomnost působením na materiál když dám částici sem do gravitačního pole a pustím ji vidím důsledky po ne pole jako takové kvantové pole je svými důsledky

Velmi podobné vidím důsledky jeho působení interferenční čáry protože mění dráhu částice díváme-li se na svět realisticky a to bych rád a jistě i většina z nás Vidíme že nás to vede k pojmu nelokální Mně to zas tak nevadí Já bych na to řekl ano nelokální obraz světa čím více máte částic tím je to složitější a víc umělé zjistit původní stav ze kterého to pravděpodobně vzniklo vypadá dost vykonstruovaně Mělo to tedy nějakou cenu Myslím že ano bez toho by nás analýza dvou částic bovou interpretací nepřivedla k pojmu nelokální Co se to tu děje a tak se

vynořil celý průmysl experimentující právě s touto věcí s n lokalitou proto tvrdit že k ničemu nevedla by vůči této teorii nebylo fér nepřinesla sice novou prognózu ale otevřela pole pro investice a to je stejně důležité jako vymýšlet nové teorie v roce 1957 editoval bry de Zborník z fyzikální konference ob ž žádost od renomovaného amerického fyzika Johna wiera týkající se H everetta jeho žáka když jsem to obdržel Byl jsem v šoku a zároveň jsem byl potěšen potěšen protože to byla první úplně nová myšlenka v kvantové teorii která byla zase po letech publikována nebo sepsána h navrhoval

úplně novou interpretaci kvantové fyziky interpretaci mnoha světů při pokusu na dvojšneky rovat jednou z nich je tečka everet se ptá co když se současně ukáží i další možnosti jeho nečekaný závěr zní že ano a to v jiných světech práce byla publikována a pak nastalo úplné ticho mladý muž který přišel s báječnou novou myšlenkou v kvantové mechanice a byl ignorován Měl jsem pocit že si nezaslouží aby se mu nedostalo náležité pozornosti abych to napravil Napsal jsem v roce 1970 článek pro časopis současná fyzika s názvem kvantová mechanika a realita a pak už ho nemohli dál ignorovat

podle hua everetta nemá elektron vlnový charakter registrujeme pouze tečky a musíme akceptovat že elektron je částice everet navrhuje abychom shredding rovnici brali vážně elektron se pohybuje všemi možnými směry ale světech interferenční obrazec svědčí o existenci těchto světů v tomto článku je jeden svět tady jiný tady a další někde jinde na první pohled by se zdálo že tento názor přináší ale není to tak Je to zajímavý přístup umožňuje nám velmi snadno vyslovit pravidla hry předpovědi matematické prostředky popisující vývoj kvantového světa ano ale jistě to není příliš vyspělé řešení z Cambridge patří mezi fiky mší věří vovu

interpretaci mnoha světů ano ale pro jednoduchost se na to budeme dívat ve větším měřítku teorie mnoha světů tvrdí že vedle sebe existuje Celá řada oddělených světů jak to že je potom nevidíme everet říká že vidíme pouze jeden svět protože pozorovatel je také rozdělen a v jednom okamžiku vidí pouze jeden světem lií dělá velké problémy tuto myšlenku přijmout existujeme v této složité realitě a v jednom světě s někým mluvíme ale v jiném světě mluvíme možná s někým jiným máme úplně jiný život podle mého názoru musíme být v tomto světě ke kraňské interpretaci poněkud skeptičtí v jiném

světě budeme třeba mluvit s někým kdo J pod souhlasím že se to zdá bizarní Zajímavé je že se lidem docela líbí myšlenka že by elektron mohl být na dvou místech současně čili existovat i v jiné realitě br de se v roce 1957 rozhodl ů článek vydat A napsal mu k němu své připomínky Nemohl jsem to ztrávit protože by to znamenalo Že jsem se rozdvojil se tak já se tak necítím Proto everet do svého článku přidal poznámku pod čarou že to pravděpodobně způsobí paniku jako v době galileovy kdy nikdo nevěřil že se země pohybuje v obou

případech nám teorie říká něco co necítíme v případě kvantové mechaniky se necítíme rozpolceni v případě klasické mechaniky necítíme že země pohybuje myslím že jsme se teď v kvantové mechanice zasekli v Teorii mnoha světů nic lepšího nemáme Možná že se s tím nějakým způsobem smíříme Já s tím spokojený nejsem Třeba se kvantová mechanika nějak změní nejen její interpretace ale i samotná teorie bude trochu jiná Zatím si jen těžko umíme představit teorii blízkou té kvantové Musela by jí být velmi podobná protože nám dobře vyhovuje úprava by byla jen velmi Malá je těžké najít teorii blízkou té kvantové

ale ne přesně stejnou Zkoušel jsem to ale nepodařilo se mi to Dalším rysem interpretace mnoha světů je to že já se také musím rozdělit je tu jeden svět ve kterém jste a pak si Uvědomíte že je další ve kterém jste také když ho měříte nevysvětlitelné se ale zdá to proč se vaše vědomí nachází zde a další vaše vědomí je i tam ale to se nedá dokázat pro pozorování která Provádíme dostaneme stejné předpovědi jako v kvantové mechanice nic víc proč tedy něco zavádět když to nic nového nepřinese říkají že to narušuje princip příčiny a následků a

že vědec by se ho měl alespoň minimálně držet je směšné připisovat realitu světům kterých si člověk nemůže být vědom bereme-li tento Argument vážně nemůžeme například tvrdit že existují planety ve vzdálené galaxii Možná že jednoho dne budou jak ty planety tak i více světů pozorovatelné alespoň nepřímo vždycky tvrdím že má cenu posunout jakýkoliv formalismus k extrémním logickým závěrům to už se mnohokrát ukázalo maxwellova elektromagnetická teorie Einsteinova teorie relativity teorie kvantového pole v 19 století byla řada fyziků kteří nevěřili že existují Proto není rozumné ignorovat to co nám formalismus říká dunajský experiment je částí evropského programu výzkumu

kvantové informace s cílem využití pro počítače budoucích generací zhruba řečeno kolik informací nám vlastně zůstane Arthur eckert z Cambridge rovněž pracuje na teorii kvantových počítačů ve 30 letech byla propletenost filozofickou koncepcí řekněme tak v 50 letech to byl zajímavý jev k experimentování a k tomu aby vám pletl hlavu pak v 60 a 70 letech a dokonce i v 80 a 90 letech jsme o ní uvažovali jako o něčem co už tu zdomácnělo a dalo by se to na něco zajímavého využít Ano opravdu se to dá využít Dá se postavit počítač který bude tak výkonný že

řada početních operací které bychom na klasickém počítači vyřešili jen velmi těžko se bude na kvantovém počítači řešit několik sekund a ne roků a to jen proto že ke skladování informací použijeme propletené částice dunajský experiment měl zjistit jak budou počítače budoucnosti přenášet data pomocí propletenost cílem je přenést polarizaci třetí částice třetí částice se musí setkat s jednou ze dvou vázaných částic měříme-li jednu z nich pak druhá na opačné straně Dunaje ihned nabývá stejné polarizace spojení přes Dunaj oznámí výsledek měření toto využití propletenost se nazývá teleportace a umožní rychlý přenos v kvantových počítačích budoucnosti jistě se budete

ptát Jaké jsou možné aplikace propletenost jednou z nich je teleportace informací budoucí kvantové počítače můžeme spojit běžnými kabely ale to by znamenalo že pošleme pouze klasickou informaci která představuje pouze část informace v kvantovém systému když chceme poslat celý kvantový stav jedním z mechanism bude teleportace můžete si to představit tak trochu jako kvantový internet Kde jsou kvantové počítače propojeny optickými vlákny nebo jinou technologií data se přenáší z jednoho počítače na druhý když si jeden kvantový počítač vyžádá data z jiného a to se dá provést využitím kvantové propleten v tomto případě není nutné aby se data rychle

přenesla z jednoho místa na druhé pomocí korelace mohou být jistá data počítače sdílena a přenesena rovnou ke konečnému místu Kdo ví Možná že už za 20 let Budeme využívat kvantovou propletenost tak jako dnes využíváme zdroje elektřiny v roce 1920 psal Einstein borovi po jejich prvním setkání Studuji vaši práci a když se zarazím vidím před sebou váš přátelský Obličej jak mi to vysvětlujete borův asistent nám říkal jak Boh diskuse s einsteinem prožíval Einstein byl jeho nejdůležitějším duchovním pokusným králíkem dokonce i po einsteinově smrti s ním Boh věci prodiskutovány diskuse o kodaňské interpretaci jejich dialog oživovali Hlavní

paradoxy i po tolika letech je kvantová fyzika stále kontroverzní diskuse ale poskytují fyzikům nový pohled paradoxní kvantové jevy jsou teď na velkých vzdálenostech jasné provádí se experimenty Aby se zjistilo Jak propletenost využít v praxi 17 listopadu 1962 poskytl B se vrátil ke své filozofické sumarizaci kvantové mechaniky ke komplementaritu rozhovor další den ve věku 77 let zemřel když se vrátíme ke koperníkovi systému někteří věci považovali za krásný ale zaplatili za to životem Bruno byl zabit a Galileo donucen odvolat dětem ve škole se docela líbil situace se vyvíjela tak že je teď součástí běžného vzdělání myslím že

to tak bude i s komplementárním popisem neměli bychom tady náš rozhovor ukončit je přesně to správné místo české znění připravili Jakub sajc Antonín Navrátil Bohuslav Kalva Jana mindlová Ota Jelínek Tomáš Potůček a Marie Míková vyrobila společnost SDI Media v roce 2006 h