Našel jsem tajný bunkr v Londýnském podzemí - Creepypasta [CZ]

Co je to Andrew se zeptal Trochu jsem se opozdil poté co jsem se zastavil abych si prohledl malé Zákoutí v tunelu které bylo plné starobylých trubek natáhl jsem ruku a vytrhl malý kousek červeného a stříbrného kovu který byl posazený na jedné z nich blízko výšky prsou tenký hliník byl složený do tvaru Jelena můj otec že vyrábí z plechovek od koly Řekl jsem a držel ho před pochodní dává nám je k Vánocům a narozeninám Jsou to malé věci ale časem se z nich vytvoří No mám jich tucty Vyrovnané u stolu tuhle mi musel nechat v naději

že přijdu Takže jsme na dobré cestě řekla Kes jeho pokyny jsou skutečně správné bylo to už šest dní co se otec skrýval v londýnském metru ale tohle bylo poprvé co jsem si myslel že bych ho mohl skutečně najít TŠ j si strčil do kapsy malou figurku a snažil se zažehnout pocit Naděje který ve mně vyvolávala musí pro tebe hodně znamenat zašeptala KZ je milej Odpověděl jsem každý slyší schizofrenie A myslí si psychopat ale to vůbec není pravda žije v děsivém světě plném hlasu a podivných vzorců je zranitelný ne nebezpečný musí mít hodně špatnou epizodu když

jsem přišel zmínil ses ale že už to někdy udělal řekl andru to aspoň znamená že ví co dělá jo Odpověděl jsem Jenomže když tady dole strávil nějaký čas naposledy bylo mu 34 teď je mu 65 a zápasí se schody Držel jsem v ruce bizarní seznam pokynů které mi zanechal z nž některé zahrnovaly 10metrové schody na tvrdý beton jak tohle zvl ne nikdy jsem neslyšel že by někde v téhle části podzemí byl telekomunikační bunkr řekl William nejsem si jistý jestli někdy jestli je tam kde píše v dopise přerušil ho Andrew navrhl na bratra ne hezký pohled

najdeme h tady dole víme všechno jo zakoktal William a rychle se přizpůsobil nikdo nezná tohle město tak jako my jak hluboko jsme teď k se zept stala po několika minutách ticha Upřímně řečeno nevím ale Tipuju tak 60 m odpověděl William za určitou hloubkou má vzduch jakousi kvalitu dodal Andrew naučí se ji rozpoznávat Ani jsem nevěděla že je to všechno tady dole odpověděla můj táta tím byl posedlý řekl jsem zkoumal všechny věci které se tady dole skrývaly ale Tenhle bunkr měl ze všechny radši když jsem našel jeho návod Věděl jsem co tam bude napsáno Ještě než

jsem ho otevřel je to ten nejchytřejší člověk jakého jsem kdy potkal zábavnej vášnivej a prostě to v něm jiskří víš ale přeceňuje se myslí si že je nezranitelný a já vím že se tady dole zraní seš dobrej syn řekla Kes přišel jsi ke správným chlapům dodal William otočil se přes rameno a Usmál se na mě opět se rozhostilo ticho a já sklopil oči a snažil se ignorovat drsný černobílý betonový tunel A to jak jsem se v něm cítil nakonec nás oba bratři dovedli k vrzající přepážce která Visela otevřená na zrezivělých pantech William se opatrně protáhl

kolem ztuhlých dveří a než jsme ho ostatní následovali Brzy jsem zjistil že stojím v obrovské nádrži která měla snadno velikost 10 fotbalových hřišť na jedné z nedalekých stěn byla napsána písmena AC ww ensley Wells rezervace 1867 1869 a já vzrušeně vyprávěl ostatním to musí být ta nádrž o které se zmiňuje v dopise všude kolem nás z vody a do klenuté střechy táhly desítky sloupů z červených cihel všechny dokonale Vyrovnané ve zmenšujících se řadách Andrew se tlačil vpřed s rozevřenou mapou v náručí a čše si pro sebe um Tady by to mělo být řekl William Poté

co se podíval na bratra Myslel jsem že to bude nějaký malý boční tunel něco neoznačeného ale v žádných dokumentech o tom není nic nic myslel jsem si že je to prostě blázen eh Andrew si hlasitě odkašlal a William okamžitě zmlkl že by za tom prostě neslyšel k se zeptala ne odpověděl Andrew o něčem takovém bychom věděli kdyby se o tom jenom šuškalo komunita městských průzkumníků by se do toho pustila Tohle je to je neuvěřitelný kdybychom o téhle části tunelu věděli pořádali bychom tu prohlídky každý druhý den v týdnu stejně jako všichni ostatní ale vede tudy

nějaká cesta Zeptal jsem sechci říct že pokud jsou instrukce které mi zanechal přesné neznamená to že máme velkou šanci ho najít jo odpověděl pokud se dostaneme K Šachtě a žebříku které popsal tvůj otec Pojďme řekl William a všichni jsme Jeden po druhém začali pochodovat vodou hlubokou po kotníky Jenže jsme se nedostali daleko než mě něco zaujalo pod vodou něco je Řekl jsem Cože Andrew se zeptal Přišel jsem k nim s vědomím že bude rychlejší jim to ukázat než to vysvětlovat voda Nebyla moc hluboká a já se opatrně natáhl abych ten předmět zvedl je to Sekera

řekl William kousek za mnou divný odešel a já slyšel jak říká k aby si nedělala starosti Andrew který si také všiml neobvyklé značky podél rukojeti však zůstal hned vedle mě věnoval mi vědoucí pohled a já přikývl než jsem sekeru pustil zpátky do vody byla to krev nasákla do samých vláken dřeva cvak cvak přerazí ti páteř poslouchej jeho zákony a zůstaň na cestě slova byla nastříkaná ostrým bílým písmem přes propadlý vnitřek kanalizační trubky strašidelný zašeptala Kes než se nervózně zachechtal všichni jsme se tomu snažili také zasmát jako bychom mohli špatným herectvím nějak poslat strach do zvuk

smíchu nám přinejmenším dodával odvahu pokračovat dál trubka byla dostatečně Široká abychom mohli jít všichni čtyři za sebou a otcovy pokyny nás zatím nezklamaly jak jsme očekávali brzy jsme narazili na vratký žebřík Stoupající ze středu potrubí k již otevřenému poklopu nahoře nahoru to bylo asi 30 Met a oba bratři neztráceli čas určováním pořadí výstupu Měl jsem být poslední protože jsem vážil nejvíc a trpělivě jsem čekal až ostatní Jeden po druhém vylezou po žebříku a zmizí Těsně předtím než Andrew odešel se zastavil a viděl jak nervózně mrskám baterkou do tmy oba jsme věděli že nás čeká několik

nervózních chvil kdy budu úplně sám jsi v pohodě zeptal se Jo jasně Odpověděl jsem jen si s tím posp jen si s tím pospíší Jo přív začal šplhat jeho kroky byly děsivě hlasité trpělivě jsem čekal až vyleze ale když byl asi v polovině cesty nahoru oba jsme zaslechli zřetelný zvuk který vycházel z Poza nás bylo to jediné krátké zvolání uprostřed ticha bylo to tu znovu tentokrát hlasitěji Neviděl jsem dál než na několik metrů v jakémkoli směru a hruj se mi sevřela panikou voda u mých nohou se vzedmula zmateně jsem sledoval jak mi začala stoupat nad

kotníky Nemohl jsem si být jistý ale zdálo se že teče do kopce i když jsem doufal že jsem se jen otočil a nerozeznal jsem nahoře a dole dávalo smysl pomyslel jsem si větší smysl než představa že voda nějak utíká před ničím ve tmě před něčím tam venku co má přítomnost kterou cítím praskat neviditelným nábojem přítomnost která ulpívala přímo na mysli jakoby obcházela smysli a promlouvala přímo k mému mozku A varovala ho abych se schoval jakmile dal Andrew poky k odchodu popadl jsem první příčku a začal šplhat zase ten zvuk Zastavil jsem se aniž by chtěl

Byl jsem v polovině cesty nahoru Ale zvuk byl tak blízko jsem se musel podívat dolů a zkontrolovat to neviděl jsem nic kromě zurčící vody Opět ten zvuk bylo to tak hlasité že jsem měl pocit jakoby to přicházelo spoza mého ramene Rozhodl jsem se nečekat a zjistit jak blízko to je a vyškrábal jsem se na posledních pár příček můj ucho byl vratký A neohrabaný pořád jsem se bál že Spadnu ale zmocnila se mě nějaká prvotní potřeba utéct a popoháněla mě dál a opět ty zvuky rány a zase ten divnej zvuk jak cvakání celý žebřík se otřásl

něco za mnou lezlo nahoru a podle toho jak kov sténal to bylo velké cítil jsem jak se mi celé tělo napíná hrůzou a prakticky jsem vyskočil na posledních pár příček jakmile jsem se dostal z poklopu popadl jsem kryt A co nejsilněji ho zabouchl co to tam dole bylo Andrew se zeptal nic nic Řekl jsem a nebyl si jistý jestli chci věřit tomu co Mé oči zahlédly když jsem v té tmě [Hudba] zpanikařil moje baterka naplnila místnost světlem za mnou Kapalo potrubí zatímco Andrew s kýčovitým rezavým vytím zavíral dveře konečně jsme našli bunkr nebo alespoň Dveře

které popsal můj otec a teď jsme byli v malé místnosti když jsme pohnuli světly uviděli jsme tři postele matrace napůl přikryté shrnutý mii kaky spacáky které vrhaly hrudkovité plovoucí stíny Uprostřed místnosti stál stůl s roztřepeným balíčkem karet a 10tis skládačkou položenou lícem dolů Myslela jsem že je to bunker z druhé světové války k se zeptala když zpod polštáře zvedla starý CD přehrávač a Walkman hleda že by tu od té doby někdo byl naposledy by se můj otec přišel někdy v roce 1996 Řekl jsem nikdy se nezmínil že by tu někdo bydlel jen plynové masky a

uniformy a staré papíry pokračovali jsme do další místnosti kde jsme našli malou kantýnu odtud se bunkr otevíral do labyrintu průmyslových tunelů jejíž stěny pokrývaly mrtvé číselníky a ocelové skříňky náhodně jsme si vybrali jeden z tunelů a vydali jsme se do malé ubytovny s pouhými čtyřmi palandami všechny neustlaná a prázdné u u jedné z postelí ležel nezavřený kufr plný dámských šatů pod spodním prádlem a kombinézami byla zahrabaná malá knížka s názvem tisíciletá Apokalypsa chyba y2k a novodobé májské proroctví y2k Řekl jsem očividně o tomhle místě nevěděl jen tvůj otec odpověděl Andreu někdo jiný si si musel

myslet že je to skvělé místo kde se dá schovat a přišel jsem za ním vypadá to že přišli připraveni Řekl jsem než jsem se zasmál Je to legrační protože Chyba y2k byla jediná Apokalypsa na kterou můj táta nevěřil jak dlouho myslí že tu byli k se zeptala přistoupil jsem k nedaleké korkové nástěnce Kde byl připíchnutý kalendář a listoval jsem stránkami poslední vyznačené dat bylo 24 října rok 2001 malý čtvereček přeškrtnutý fialovým fixem všechna data předtím byla odškrtnutá a sahla až k lednu se zmínkami o narozeninách výročích a dokonce i o Velikonocích to tedy dole vážně

strávili tolik času k se zeptala někdo Ano Odpověděl jsem pojďme dál řekl William Chci si udělat představu o tom jak je tohle místo velky pokračovali jsme v průzkumu ještě nejméně dvě hodiny Našli jsme další tucet postelí i když ne všechny vypadaly jako použité jedna z větších místností byla přeměněna na jakýsi společný obytný prostor se stoly a lavicemi a další byla malá tělocvična plná skládacích cvičebních pomůcek překvapivě jen velmi malá část bunkru byla věnována obytnému prostoru drtivá většina místností sloužila jako skladiště a my jsme našli celé mrazáky plné vyschlého a žl UK lého masa které se

ve tmě jemně pohupovalo pod nimi byly jako palivové dříví naskládány pytle z obilím a ovsem velikosti lidí jejíž obsah byl kašovitý a shnilý byly tu generátory vodní filtry destilační jednotky soustruhy lisy šest druhů paliva knihy a tolik zdravotnického materiálu že by se za něj nemusela stydět celá nemocnice dokonce tu byla místnost půl tuctem UV lamp napoj několik dávno mrtvých rostlin Nebyla to jen polovičatá snaha o přežití konce světa byly nesmírně dobře připraveni ale teď byli pryč Přestože jsme hledali celé hodiny nacházeli jsme stále nové dveře nové místnosti a dokonce i celá nová patra bunker se

zdál nekonečný nakonec se William a Andrew rozhodli že potřebujeme přestávku Stál jsem na Prahu čtvrtého podzemního podlaží a zoufale jsem chtěl pokračovat v hledání svého otce když mě přesvědčili abych se Vzdálil a vrátil se ke vchodu abychom se mohli přeskupit a probrat co jsme našli neochotně jsem souhlasil a rychle jsme se vrátili po svých stopách jen abychom zjistili že nás zarazil zvuk dalšího chrčící člověka hned v první místnosti kterou jsme prošli Srdce se mi rozbušilo strachem [Hudba] klaustrofobií Co když nás někdo napadne ale něco mi na těch zvucích bylo povědomé když mi to došlo bez

jediného vysvětlení jsem se vrhl vpřed čímž jsem v ostatních vyvolal nevýslovnou paniku Tati vykřikl jsem když jsem se dopotácel do místnosti a našel svého otce vypadal překvapeně když mě viděl ale neotočil se ani nezavolal mé jméno ne Odtrhl pozornost od dveří které se tak zoufale snažil zatlačit jeho tvá vypadala protáhle a mě trvalo Několik vteřin než jsem si uvědomil že je to protože je vyděšený způsobem jaký jsem nikdy předtím neviděl Tati to je v pohodě To jsem já řekl jsem A udělal krok dopředu Tohle jsou moji kamarádi Přišli jsme tě Dostat venne ne vykřikl Musíme

to zavřít Musíme to zavřít chtěl jsem se zeptat proč ale pak jsem to uslyšel ten zvuk klapání cítil jsem jak mi naskakuje husí kůže a jako posedlý jsem se vrhl vpřed abych otci pomohl bylo nepřirozené vidět tátu tak vyděšeného a myslím že právě proto se mě zmocnil tak niterný strach No a taky vzpomínka na tu přítomnost tunelu všichni ostatní byli zmatení a vykřikovali své otázky ale já jsem je ignoroval a tlačil jsem na tu zrezivělou přepážku co to šlo ozvalo se cvaknutí Slyšel jsem křik Kes a najednou jsem byl vděčný že j jsem za dveřmi

a nemůžu jasně vidět co může být na druhé straně ale že to není dobré jsem pochopil když najednou William a Andrew stáli vedle mě bílí hrůzou a tlačili ze všech sil k se také přidala a brzy když jsme na tom všichni pracovali se dveře konečně zavřely a otec otočil zámkem a zasunul tlusté kovové mříže na své místo Myslel jsem že j říkal že tady dole nic není k vykřikla a Otočila se k naší průvodcům co bylo na druhé straně těch dveří Rozhodl jsem se nechat Willa odpovědět zatímco jsem se věnoval otci klečel na koleno a

lapal po dechu co se děje Zeptal jsem se je mi to moc líto řekl se s slzami v očích a s tím mě Ostrčil stranou a se vzlykáním utekl zpátky do stínu je to je to člověk zeptala se a zírala skrz malou škvíru zasazenou do dveří Vypadá to jako člověk William řekl tonem blízkým podráždění má to dvě ruce a dvě nohy odpověděla je tam hlava Myslím jen to čeká tak to musí být člověk Pokrčil rameny dvě ruce dvě nohy a divná záře na to nemáme odpovědi řekl Andrew a zastavil hádku dřív než začala nevíme nic

ale myslím že kdybychom všichni hlasovali nikdo z nás by se nechtěl pokoušet projít kolem Já bych rozhodně nechtěl Řekl jsem možná se tomu budeme smát až se vrátíme na povrch ale zatím mě nenapadá nic horšího než se vrátit cestou kterou jsme přišli takže bych se rád pokusil vyčerpat všechny ostatní možnosti protože ať už je tam venku cokoli děsí mě to k smrti Myslíš že by mohla existovat jiná cesta ven k se zeptal stálo by za to co prověřit a já ještě Potřebuju najít tátu Tohle místo je jedno z největších podzemních zařízení jaké jsem kdy viděl

řekl endr Dává to smysl že má víc než jen jeden vchod je toto Co si myslím že to je Andrew se zeptal zlou jsme se kolem něj a zírali na nesouvislý náčrtek na jedné ze stěn na první pohled to vypadalo jako hranatý hřib nebo vrcholně těžká zádka od vína ale Čím déle jsem se díval tím více detailů se vyřešilo ložnice vaření jídlo obilí k zamumlala když mžourala aby přečetla vybledlý nápis vedle první úroveň je to Mapa zamumlal jsem ti sektáři nebo co to bylo to tady museli zkoumat ste stejně jako myto jsem si taky myslel

odpověděl Andrew Ale podívej ve druhém patře mají sklad palivo čisticí prostředky elektroniku ve třetím patře mají filtraci vodu lihovar UV lampy ve čtvrtém patře jsou jenom odpadní vody ale jede to dál řekl William ukázal směrem k nižším patrům na mapě čáry byly hrubé a pokryté otáz níky mapa byla zimně Nedokončená tady je toho víc řekl j a ukázal všem poznámkový blok kterým jsem listoval páté patro nějaké kovové rakve vázy pěkné obrazy duplikáty těch které jsem viděl v londýnském muzeu ty muzejí jsou falešné tyhle pravé možná trezor na ochranu cené kultury šesté patro podivně vypadající počítače

aspoň se nemusím bát 2K chyby běží na vakuových elektronkách všechny rozbité sedmé patro z litých strojů tady dole mě svrbí zuby Proč osmé patro všude skříně na dokumenty většinou prázdné nějaké vládní dokumenty zůstaly všechny redigované logo a oddělení důkladně ošoupané britská americká vlajka na zdi obě vypadají divně špatné barvy špatný počet hvězd špatné pruhy ilumináti deváté patro Příliš velká tma baterka je vybitá vrátí se pozdě Viděl jsem alespoň schody do dalšího patra jak je to tady velký ani slovem se nezmiňují o cestě ven řekla Kes ale oni to neprozkoumali celé Odpověděl jsem Je to vůbec

možné zeptal se jak tu mohli žít celou tu dobu a neprozkoumat to tu celé jak je tohle z sraně velký místo jako by ho stavěli odspodu nahoru Budeme se muset jít podívat sami během sestupu jsme si každý dělali své vlastní znepokojivé postřehy si například všimla že mnoho obrazů v pát patře nejsou duplikáty ale spíše nepatrné variace slavných obrazů na otázku zda se nejedná o Padělky odpověděla poněkud zvláštně To si nemyslím řekla tohle tohle je téměř dokonalá kopie jedné z raných monetových Sky Až na to že jde o plnohodnotný obraz na plátně a nejen o předběžný

náčrt No možná podvodník použil špatnou verzi o tom Pochybuji odpověděla Sky byla objevena teprve před rokem nebo dvěma pokračovali jsme dál překračovali jsme obsidiánové rakve kmeny sekvojové dřeva hurny v lidské velikosti a plesnivé prohýbající se kaverny až jsme došli do šestého patra kde jsme se ocitli obklopeni neobvyklou armádou vzpřímených strojů se skleněnými obličeji vypadaly slabě jako počítače ale postrádali jakýkoli druh rozhraní které bych dokázal rozpoznat jak bylo popsáno v deníku Několik z nich mělo zaprášené a popraskané vákuové trubice ale ostatní je postrádali možná bych je považoval jen za něco víc než neotřelé starožitnosti nebýt jednoh

z přístrojů na němž byl drobný nápis Magnetic resonance Save display Tato technologie v době kdy se používaly vákuové trubice neexistovala a ten anachronismus měě zmátl ale nevěděl jsem co to znamená takže jsem to ostatním neřekl tak jako tak jsme byli nuceni spěchat sedmým patrem abychom se vyhnuli mizernému zápachu a o zóny který vycházel z armády bzučících strojů jejíž skleněné portály svítily zvláštní modří která budila do kůže Pokud jste se přiblížili příliš blízko William se dokonce popálil když z jednoho z nich utíral prach a přitom odhalil že podivný čtyřprstý pruh podel skla se nějak vytvořil uvnitř

skoro se nám ulevilo když jsme našli osmé patro plné jen nekonečných kartoték na rozdíl od popisu v deníku jsme zjistili že jsou stoprocentě prázdné A nezbylo nám než se tiše prodírat jejich neuspořádaným uspořádáním až nakonec William vykřikla Kde je to schodiště o kterém se zmiňuje deník Bůh ví Tohle místo je bludiště nejsem si jistá jestli ho vůbec chci najít řekla Kes Proč když je jiná cesta ven je i jiná cesta dovnitř nedokážu říct proč mě to nenapadlo dřív ale ta myšlenka mě zasáhla jako větrný blok Zastavil jsem se na místě stejně jako William Andrew a

jen Kes zůstala potácet se kolem nevnímají Jaký účinek na nás jí věta měla Nemyslíš si že Andrew zamumlal neměli bychom se vrátit William se zeptal liid řekla Kes myslím že jsem něco našla stála Uhu hromady skříně které byly přetažen tak aby zaplnily malé schodiště Mělo to všechny znaky spěšné a zoufalé barikády Měli bychom cvakání vost stříbřitém Světlé baterky Vzduch byl hustý A pršely z něj Smítka prachu se jedna ze skříněk vymrštila a poslala se dolů z hromady ochromil mě elektrický děs který se mě zmocnil oči se měl doširoka otevřené a ústa pootevřená v Tichém výkřiku

A opět to cvakání další skříňka se zvedla a odhodila stranou Padající domino zase ten zvuk zpod hromady pokrouceného kovu se vynořila ruk jejíž dlaň byla Bledá a podivně velká odstrkovala další a další skříňky až se konečně objevila hlava visala šišaté ze zlomeného krku s ochablým párem mléčných očí a uslintaný ústy tu svěcenou ubohou hlavu zdobila policejní helma a od krku dolů měl na sobě zapnutou strážnickou uniformu jako z viktoriánské éry k boku měl připevněný podivně vypadající obušek byl obrovský ne svalnatý jen velký jako by přišel přímo z jiného světa jeho obrovské tápající ruce vypadaly dost

velké na to aby mi rozdrtili lepku a jako by chtěl dát najevo svůj záměr hlava netvora se s odporným skřípěním přetočila zprava doleva to byl ten zvuk A udělal krok vpřed William jednal první skočil dopředu do rozběhu aby podivnou postavu odkopl zpátky na schodiště ale bylo to jako pohnout stromem s Tichým zaduněním udeřil do obra a spadl dozadu na podlahu snažil se vstát Když se mu strážníkova obří ruka omotala kolem hlavy a zvedla ho z podlahy Andrew neztrácel čas rozběhl se dopředu vytáhl volný nůž a začal se zbil snažit bratra osvobodit čepel Však nic neudělal

žádná krev žádná bolest žádná změna sevření bylo to jakoby bodal do slámy ucítil jsem jemné zatahání za rukáv a málem jsem vykřikl ale ruka která mě chytila mi byla nějak povědomá pohled dolů ukázal že se můj otec Krčí prst přitisknutý k ústům a skrývá se ve tmě odtáhl mě právě Ve chvíli kdy Kes začala křičet a tmou se ozvalo hlasité prasknutí Otec mě chytil zbou stran za hlavu abych se neotočil zpátky a tiše mi pokynul abych ho následoval váhavě jsem se ohlédl ale viděl jsem jen zmatené křížení světa a zoufalé zvuky zápasu je to jediná

cesta zašeptal otec když viděl jak se dívám na své přátele brzy se odplížil pryč a já ho ke své hanbě následoval nebyl jsem si jistý co mám čekat ale v houby duše jsem doufal že mě odvede někam do bezpečí Byl jsem hluboce zklamaný když mě zavedlo do malého Zákoutí vytvořeného nekonečnými řadami skříní a Donutil nás oba dřepnout si do tmy Byl to špatný úkryt Ale jediné co jsme mohli dělat bylo čekat a doufat že ať už nás hledá cokoli nebude nás hledat moc usilovně připadalo nám že tam čekáme Už dlouho ozývaly se příšerné trhavé zvuky

které mě stály všechny nervy abych je ignoroval jakoby tam někdo Trhal telefonní seznamy v dví a lámal kusy plastu Samozřejmě jsem věděl že to není to co slyším to opravdu ne ten křik mi to prozradil Nejdřív to byly hysterické výkřiky bolesti které se pomalu měnily v kvílení pak v žalem zmítané VZ liky a nakonec v Tiché sklíčené ticho jestli se ostatní schovali utekli nebo jeden po druhém zemřeli jsem nedokázal říct přesto jsme čekali nkde na podlaze kde vrhala ponuré stíny ležel alespoň rozbitý reflektor Díky němu jsme viděli kdy se poblíž objevila bídná silueta obra ten

pohled byl tak strašný že jsem si musel rukama sevřít ústa abych potlačil Výkřik cvakání Každý krok který udělal byl přerušován žaludek zvedajícím pohledem na hlavu netvora která se lámala ze strany na stranu přísahám že jsem cítil jak nás ta věc ve tmě hledá stejně jako cítíte že se vám někdo tyčí nad ramenem bylo to jako zvětšený člověk nejen velikostí ale i duchem a úmysly blížilo se to k nám a jak se to blížilo otec pevněji sevřel mé zápěstí až se to konečně pohnulo kolem řady kde jsme se schovávali a já jsem sledoval jak slabý modrý

stínový obrys přízračného strážníka pohybuje vpřed aniž by se otočil naším směrem není to hloupé není zašeptal otec tak tiše že v jeho tlumené prosbě nebyl skoro žádný dech jen vlhké zvuky Jak ta slova vyslovoval ví to že jsme pořád tady poď zticha pohyboval se přede mnou po čtyřech a já ho následoval na konci skříněk zahnul doleva ke schodišti a já málem zpanikařil při pomyšlení že se otočím zády k příšeře která stále ještě cvakala někde v té samé místnosti nedokázal jsem říct jestli jsem byl nějak zvlášť kradmý většinou času jsem měl zadržený dech a srdce jakoby

mi bušilo do hrudního koše ale na schodiště jsme dorazili v pořádku a já zbledl když mi ruce a kolena smáčel něco Teplého a mokrého ale otec se nezastavil a vlastně se postaral o to abych bez prodlení prošel kolem rozřezaných ostatků jednoho z mých bývalých členů party rozcuchané světlé vlasy které jsem viděl mě přiměly vzpomenout si na Williama ale bublající změť polámaných kostí a vyvrženého masa mohl klidně být Endru nebo dokonce oba dva kteří se k sobě skříp jako dvě mrtvoly prohnané lisem na odpadky nohama napřed a po břiše jsme couvali dolů dírou v zabarikádované schodišti

poslední co jsem viděl Než jsem sklonil hlavu pod portál bylo světlo zářící v dálce s hrůzou jsem si uvědomil že příšera zvedla nějakou Lucernu aby nás zalila světlem cvakání prosím Nel se vykřiklo to jeho hlas byl robotickým přenosem který zněl hluboce pokřiveně i na tu dálku jsem si byl jistý že nevychází z lidských úst rozhodně ne z ochablého slintající otvoru který jsem zahlédl na jeho tváři Byl to hlas kterým byste civilisty donutili jít do protiatomového krytu nebo dokonce na palebnou čáru z podstaty věci jsem tomu mluvčímu a tomu kdo ho přivedl na svět důvěřoval cestující

nepropadejte panice riziko kontaminace je minimální entropií parazité se na tomto místě nevyskytují nákaza husími hlavami je pod kontrolou Dostavte se prosím k prohlídce důstojníkem ostražitost je cenou za bezpečnost Toto je naše poslední možnost jiné útočiště není on je jí zeptal jsem se a zíral na řadě a řady klecí plných vysušených ostatků některá byla rozpáraná na nohou jako mávátka jedno bylo protlačen skrz nepoddajné kovové mříže a brutálně Přitom zardoušen ale většina vypadala že zemřela hlady když se otec k jednomu z nich přiblížil sehnul se zvedl kus papíru a podržel ho byl to nená AD ný formulář

s desítkami kolonek jen byly vyplněné zoufalým čmáráním a byly na něm mastné otisky prstů zpráva o zatčení 203 887 přestupek nepředložení průkazu totožnosti prosí z týkajícímu policistovi neuposlechnutí policejní výzvy je těžký přestupek prvotní skeny ukazují nedostatek očkovacích nanit přemístění Bez předchozího očkování je těžký přestupek osobní věci naznačují že pachatel je ukradl místním obyvatelům porušení integračních protokolů je závažný trestný čin údaje o podezřelém jsou přepsány níže jméno Jděte do číslo občanského průkazu O čem to mluvíš původní výpověď co se to s tebou děje Nechte mě jít poznámky zatýkající ho policisty jsem velmi chladný vrhu místnost stála

bizarní měděná rake v páchnoucí hnilobou a plísní napojená na podivný přístroj který bzučel stejně jako ty které jsme našli v modře zářící místnosti podle velikosti jsem odhadoval že patřila policistovi který nás pronásledoval i když jsem si jen s těží dokázal představit Proč je podlaha posetá zrezivělými a ohnutými hřebíky které by propíchli tělo každého kdo by v ní ležel pak jsem si vzpomněl na androva který bezvýsledně bodal do předl a uvědomil jsem si že ať už nás pronásleduje cokoli má zjevně vysoký prach bolesti pokračovali jsme dolů Prošli jsme něčím co jsem považoval za policejní dílnu a

Dostali se do většího objektu podobného laboratoři a zasedací síně polepené vybledlými propagandistickými plakáty jeden z nich zobrazoval usmívajícího se policistu velmi podobného tomu který nás pronásledoval tyčícího se nad hrozivou postavou která byla příliš vybledlá než abychom ji viděli za policistou stála Rudá karikatura ženy která se pro jistotu držela za odsa jeho Kabátu Viděl jsi husí hlavu Najděte nejbližšího strážníka ronet a pod tím menším písmem rekonstituovaný policisté jsou imunní vůči entropické záze pokud se domníváte že se v blízkosti nachází husí hlava okamžitě jí vyhledejte nedotýkejte se na žených policista na plakátu byl obrovský a zevně podobný

tomu který nás strašil ale hlavu měl normálně posazenou a vypadal docela vesele jeho tvář byla ostražitá inteligentní dokonce ušlechtilá poblíž se na jiném plakátu tyčil podobně vyhlížející policista nad londýnským panoramatem a na tváři měl přísný otcovský výraz na plakátu stálo i ten nejtěžší člověk může mít srdce lva Postavte se proti Moru Postavte se na odpor entropické parazitům věda může povznést tělo ale tento národ potřebuje tvého ducha Londýn sužuje něco horšího než smrt máš ty na to abys zastavil příliv parazitického útoku udržujte svou zemi v bezpečí udržujte svou rodinu v bezpečí informujte se o rekonstituci U

místní policie posvítil jsem si na poslední plakát byl na něm vyobrazen hlučně vyhlížející voják který s úsměvem mrkal na ženu jež procházela kolem hned pod ním byl další panel který ho zobrazoval na klinice kde lékař zvracel zatímco vojákovi začala pomalu odkapávat kůže z kostí místní mohou vypadat jako my mohou mluvit naší řeči ale nejsou z našeho světa dodržujte translokační protokoly udržujte svou rodinu v bezpečí udržujte svou zemi v bezpečí nebratři kjtech [Hudba] Vyskočil jsem když o pár vteřin později promluvil nahlas táta otočil jsem se a uviděl ho jak v rukou drží kus papíru nahlas z

něj četla z velitelství přišla zpráva o tom co dělat s důstojníkem 217 na podpoře mi řekli že důstojníci Recon bez výkonných funkcí jsou noční můrou takže asi nejsme první kdo se s tím potýká říkají že když ho pošleme zpátky budou ho moct zabít Může se to zdát jako maličkost při tom všem co se děje ale když je budoucnost tak nejistá nemůžeme nechat Ronda chodit ve věčných bolestech je to nebezpečné pro všechny a Nemluvě o tom velmi kruté ten člověk obětoval všechno aby nám dal druhou šanci Jakmile se objeví další bezpečný tvor pošleme ho zpátky jestli

je tam ještě velitelství tak to vyřeší Pokud ne tak se aspoň nemusíme bát že by nás prozradil nebo ublížil mí sním Mimochodem Viděl jsem tě cviit v zrcadle tvůj přízvuk se zlepšuje ještě nějaký den a Domluvím ti návštěvu na povrchu Co to sakra znamená Bůh ví odpověděl než mě vzal za ruku a vedl mě ke schodišti v rohu laboratoře když jsme sešli Dolů ocitli jsme se v dalším patře které silně připomínalo stanici metra bylo na něm nápis stanoviště 1897 pod ním však byla grafitem napsána slova poslední zastávka nikam jinam se nedostanete na podlaze se válely

plynové masky a koleje byly ucpané tisíci vybělený kostmi jejiž křičící lebky vykukovaly zou popraskaných a rozbitých hlí všichni se natahovali k nástupišti když jsem si rozsvítil zahlédl jsem kousek od nich rozbitý Vagon stejně jako ostatní stroje na tomto místě nesl podivné Tesla cívky a měděné koule které jak jsem si představoval kdysi praskaly elektřinou a silou ale které byly nyní buď tlusté od Rzy nebo pokryté odpornou zelení Málem jsem zalapal po dechu když tunelem pronikl vánek a rozcuchal mi vlasy na prchavý okamžik mě napadlo že se vzdám veškerého rozumu a vběhnu do něj s otevřenou náručí

a radostným křikem Ale nebyli jsme ani zdaleka na povrchu A proč všichni kostlivci prchali směrem k nám tati Zeptal jsem se a zjistil že jsem poprvé od našeho shledání schopný dát té myšlence hlas co je tohle za místo jen jen bunkr Myslel jsem Nevím co jsem si myslel o čemkoli jen ne o tomhle Začínám si myslet gestem ukázal směrem k tunelu že ten tunel vůbec nevede domů aspoň ne k nám domů správně cvakání zasyčel jsem a opět cvakání Myslel jsem že se najde nějaká Cesta ven Řekl táta a tvář se mu zkřivila měl blízko k

slzám Bože já jsem takový idiot Myslel jsem si že budu v bezpečí Myslel jsem podíval jsem se do tmy No tak tati není jiná možnost tunel skončil ve stěně ale vánek se stále přibližoval byl cítit zvláštně trochu jako vzduch plný prachu na staveništi táta natáhl ruku dotkl se jí a my viděl jak se celá stěna vlní jako voda kdybychom neběželi jako o život možná bychom dokonce pocítili údiv a úžas strážník byl teď vidět A úsilovně pracoval na tom aby udržel nohy nahoře kostí dávalo si to načas ale na druhou stranu Neměli jsme kam jít Tak

proč ten spěch sundej to táta vykřikl a zruil se na kolena zvedl ruku a já viděl že má v těle díry proražené jako švícarský sýr to už mu ta červovité pohltila ruku až po rameno a její třesoucí se průsvitné maso se každou vteřinou zvětšovalo každou vteřinu nebo dvě se napínala námahou a do otova těla se prořezával další geometricky dokonalá díra která rozřezával kosti a svaly jako papír pod děrovačkou zjištěno napadeni vykřikl strážník a já se otočil abych ho viděl blíž než Kdy předtím biologická loď porušila translokaci zadržovací Proton koly selhal sáhl dolů a popadl od

sovu lepku jako by to byl pomeranč a bez námahy ji zvedl ze země důstojník grekon 217 se připravuje na neplánovanou nouzovou translokaci hlava příšery se na zlomeném krku vyřítila směrem ke mně když promluvila ozvalo se to z neviditelného reproduktoru v hrudi nepokoušejte se utéct před příjezdem další policejní přítomnosti pokud to uděláte jen to zvýší přísnost vašeho trestu zůstaňte kde jte hlava příšery se na zlomeném krku vyřítila směrem ke mně když promluvila krk se zlomil a netvor bez dalšího otálení vykročil vpřed do vlnící se zdi a vzal sebou mého křičícího otce Ukázalo se že není až

tak neobvyklé že se lidé v podzemí ztrácejí po Andrei williamovi a k se nikdo nepídil alespoň Ne vláda jejich rodiny se prý snažily najmout soukromé vyšetřovatele ale z venčí většinou nic zvláštního nevypadá pořádali prohlídky v podzemí na nebezpečných místech už předtím měl jeden nebo dva blízké případy o kterých jsem při jejich prvním najímání nikdy neslyšel a policie se vůbec nedivila že to pro ně skončilo špatně ani jsem se nemusel moc vymlouvat Řekl jsem jim o té odpadní trubce OT žebříkem a řekl jsem že se zatopila když jsme byli z části na cestě ostatní tři odplavila

Zatímco já jsem se náhodou chytil žebříku a držel se pak už se nikdo na nic neptal tedy až na jednoho Byl to policista normálně vypadající a objevil se u mých dveří tři týdny Poté co všechno utichlo a přitom měl na tváři úsměv ze kterého se mi zvedal žaludek vypadal dost slušně Řekl bych nechtěl jsem tam dole o ničem moc přemýšlet a po tolika lžích jim část mého já začala věřit Možná jsme se málem utopili Možná jsem se dva dny v deliriu potácel a přitom napůl umíral na zápal plic měl jsem halucinaci dávalo to mnohem větší

smysl ale tenhle chlap ten nevypadal dobře Ani ne tak ve tváři ale v tom jak se na mě díval jak se usmíval řekl že musí udělat ještě pár vyšetření a vstoupil ke mně domů z dvořil ale tak že mi vlastně nedovolil protestovat prostě vstoupil kývl a celou dobu mluvil o počasí a nedávné pandemii a vůni dobrého jídla které se vařilo v kuchyni mého souseda nic na tom nebylo v pořádku vůbec nic nejméně z všeho ten kufr v jeho pravé ruce který vůbec Nevypadal jako věc kterou by měl nosit policista Byl to starý čený kožený kufr

se zvláštním malým zámkem z mastné mosazy když ho s cvaknutím otevřel držel jeho vnitřek obrácený směrem ode mě ale zahlédl jsem nějaké dráty a dokonce J skleněnou trubičku Co to děláte Zeptal jsem sejen test řekl s úsměvem a těžko zařaditelným přízvukem Počítám že tam dole je spousta věcí různé podivné brouky a parazity jen se chci ujistit že si s nic z nich nepřinesl s sebou Doufám že jednoho dne někdo půjde dolů a všechny ty nesmysly zablokuje pak už se nikdy nebudeme muset bát že se někomu něco stane v jeho očích upřených na záhadný kufřík se

zračilo napětí v jednu chvíli jsem se na žedno posunul a on sebou Trhl snažil se to skrýt ale měl jsem pocit že kdybych natáhl ruku a dotkl se ho vykřikl by na celý dům Jenže to všechno se změnilo když se z vrčící stroje ozvalo malé cinknutí které mi nechtěl dovolit najednou kufřík zaklapl a on se natahoval aby mi podal ruku tak dobře vykřikl A já viděl že úleva v jeho tváři vychází odněkud z hloub a o duše žádná infekce Řekla jste čistý žádní paraziti Odpověděl jsem entropií ani jiní Zastavil se jako bych mu vlepil pořád

facku ta strašidelná nucená veselo zmizela a on se na mě podíval s takovým smutkem v očích byl tam někdo dole zeptal se nikdo živý Odpověděl jsem to jsme si mysleli asi tam dole nebylo nic co by stálo za záchranu ne No řekl a snažil se vypadat nevzrušeně ale nedařilo se mu to Předpokládám že tedy ne A s tím ode šel svůj podivný malý kufřík zastrčený pod jednou paží to je konec příběhu Pokud se vám líbil budu velice rád za váš lajk a odběr velice si toho vážím a děkuji přeji všem příjemný zbytek dne či noci

Mějte se a taky dobrou noc n